Navigace: Sociologie > 18 část pokračování Předseda důchodové komise

18 část pokračování Předseda důchodové komise

Téma daně pod mikroskopem jsem dokončil, ale dovolte mi ještě jednu poznámku. Jedná se o tematickou a navíc i časovou shodu. Pracoval jsem současně s články Daně pod mikroskopem I-III, na přednášce nazvané „Sociálně ekonomická hlediska podpory rodin“.  Přednášku jsem 29. 5. presentoval a následně 31. 5. 2014 odeslal na podatelnu MF ČR k rukám pana ministra Andreje Babiše. Podání byl přidělen identifikátor (PID) : MFCR4XFDAZ. Možná že to nebyla jen náhoda, že o dva dny později, 2. 6. 2014, byl zveřejněn dokument Evropské komise, který mimo jiné požaduje daň z příjmů sladit se zdravotními a sociálními odvody!  Více na adrese: http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/zjednoduste-danovy-system-doporucuje-cesku-brusel-1089761#utm_medium=selfpromo&utm_source=e15&utm_campaign=copylink

Ve zmiňovaném dokumentu Evropské komise je i stať o stárnutí populace a o potřebě zrychlit (!) růst věku odchodu do důchodu.

Následující řádky jsem poslal 20. 5. 2014 e-mailem Prof. M. Potůčkovi.

Nadepsal jsem je „Oponentura Vámi uvažovaných opatření, která jste presentoval jako předseda komise pro důchodovou reformu“. Můj e-mail si dovolím celý bez oprav zveřejnit. Nečiním tak svévolně, ale v zájmu všech těch občanů, z jejichž daní je mimo jiné financována sociologie a její výzkumy zástupných problémů v tzv. sociálně vyspělé společnosti. Více o této problematice v prvním článku seriálu „Dítě na okraji společnosti“ nadepsaném Sociologové a dítě.

Dobrý den vážený pane profesore. Dovolte, abych vyjádřil svoje nejhlubší zklamání. Zklamal jste mne, pane profesore nikoliv tím, že nejsem v Potůčkově komisi. Zklamal jste mne, protože v rozhovoru pro tisk jste odkryl svoji elementární neznalost financování I. důchodového pilíře.  Za prvé, cituji: "Ideální by podle mě byl otevřený systém, z nějž by bylo možno vybírat (byť jen v „bezpečném“ poměru) prostředky i v průběhu ekonomicky aktivní fáze života. Například byste se ve čtyřiceti rozhodl s partnerkou, že chcete podniknout cestu kolem světa, čerpali byste si na tu dobu důchod z vašeho zaplaceného pojistného".  Za druhé, cituji:…“zajistit všem důchodcům ...systém tak, aby více než dnes zajistil zásluhovost, aby důchody více odpovídaly předchozím příjmům".    

Pane profesore, předsedo v pořadí třetí komise pro přípravu důchodové reformy, snažně Vás prosím, doplňte si vzdělání. Doplňte si vzdělání, abyste konečně věděl, že Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ), pracuje systémem clearingu. ČSSZ inkasuje peníze ze sociálního pojištění střední, pracující generace a přerozděluje je starobním důchodcům. ČSSZ není banka. Každý pracující a daně odvádějící občan má u ČSSZ osobní účet, ale účet virtuální. Osobní účet, na kterém není ani koruna, jen záznamy kolik na sociální, resp. důchodové "pojištění" občan zaplatil. Pokud by ČSSZ byla bankou, pak by musela mít ve svých trezorech cca 7 bilionů korun. Takže pane profesore, zajímalo by mne, jak chcete vybírat prostředky z "vašeho placeného pojistného", tj. z virtuálního, zcela prázdného účtu ČSSZ? Dále by mne zajímalo, jak si představujete zvyšování zásluhovosti? Zde opět pane profesore, vycházíte z chybného předpokladu, že odvodem sociálního pojištění si spoříme na důchod.

Položil jsem si otázku: Jak je to možné? Poslal jsem Vám v průběhu 12 let celou řadu materiálů tematicky zaměřených právě na stávající důchodový systém. Daleko nejvíc podkladů k problematice financování třech důchodových, resp. penzijních pilířů jsem Vám poslal v r. 2013 jako člen subkomise ČSSD pro sociální pojištění. Proto jsem si vyhodnotil, že Váš znalostní problém musí být někde jinde. Nakonec jsem si vzpomněl na e-maily z února roku 2013. Tehdy jsem Vám poslal novou definici sociálního kapitálu. V e-mailu z 25. 2. 2013, jste příjem zaslaného materiálu potvrdil, ale pak už nic nenásledovalo. Mohu jen hádat, že jste novou definici sociálního kapitálu přečetl a odložil bez povšimnutí. To byla zásadní chyba.

Vy pane profesore, díky této chybě chápete dodnes, stejně jako R. Putnam, sociální kapitál jako četnost neformálních kontaktů fungujících na základě reciprocity a důvěry na makro-sociální úrovni. Putnamovo chybné pojetí sociálního kapitálu je příčinou nepochopení a následného sociology praktikovaného ignorování celé jedné etapy lidského života – dětství. Právě zde si sociologové, ve své neschopnosti správně definovat sociální kapitál a následně řešit sociální problémy, zahrávají s dítětem a tím i s budoucností sociálního státu. Sociologové, Vás pane profesore bohužel nevyjímaje (pro mne šok a osobní zklamání), ani nemohou začít pracovat na reformách sociálního státu. Proč? Právě proto, že sociologie se v 80. letech minulého století ocitla ve slepé uličce špatně definovaného sociálního kapitálu. Dal jsem Vám životní šanci zasláním správné definice sociálního kapitálu. Bohužel jste ji nevyužil. Je mi to osobně líto, protože jsem se studiem sociologie a demografie začínal v r. 2002 jako posluchač Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK.

Výsledkem Vaší nedostatečné kompetence ve věcech financování I. důchodového pilíře bude:

1. Výrazné zvýšení příspěvků na sociální pojištění, cituji: Jedním ze způsobů je také redefinice způsobu, jakým se vypočítávají příspěvky na sociální pojištění.  Moderátor: Redefinice je jen jiné slovo pro zvýšení? Odpověď: Obecně je třeba uvažovat o výrazném zvýšení. 

2. Přitom by se souběžně a trvale zvyšovaly nároky na státní rozpočet. Moderátor: rostla by suma vyplácených peněz, které stát na důchody v prvním pilíři vydává? Odpověď: Ano, za jinak stejných podmínek by to vzhledem ke způsobu výpočtu důchodů v prvním pilíři znamenalo v dlouhodobé perspektivě mírně zvýšené nároky na státní rozpočet.

3. Předpokládané celoplošné vyplácení dětských přídavků všem rodinám, což opět akceleruje nároky sociálního systému na státní rozpočet. M. Potůček: V případě podpory rodin s dětmi v rámci sociálního systému považuji za vhodnější sociální dávky – například dětské přídavky vyplácené všem rodinám s dětmi.

Ve všech Vámi uvažovaných opatřeních se pane profesore, jedná o růst mandatorních výdajů státního rozpočtu. Přitom již dnes mandatorní výdaje pohltí zhruba 900 miliard korun ročně (A. Babiš 2014). Vaše navrhovaná opatření tak rychle přibližují státní rozpočet do stavu, kdy vláda již nebude moci rozhodovat o investicích a díky této okolnosti fakticky přestane vládnout. To je a zejména bude zlé. Za ještě horší ale považuji tu okolnost, že reformy, které hodláte tak nákladně financovat, nezahrnují demografický problém. Vždy jste se snažil mluvit o dítěti, bohužel se to, díky nepochopení sociálního kapitálu a tím nepochopení úlohy dítěte ve společnosti, neprojevilo ve Vámi zamýšlených reformách sociálního státu. Dovolte mi příměr. Vaše reformy představují zlatou vaničku, ze které sociologové vylili dítě.

Nebyl jsem sám, kdo se pozastavil nad myšlenkami pana profesora Potůčka. Učinil tak i známý ekonom O. Schneider v blogu Důchodová reforma posté a opět jinak, cituji: …“Zcela mimo obraz je tedy představa profesora Potůčka, že by důchodový systém snad mohl uvolnit pravidla pro odchod do důchodu, či dokonce umožnit čerpat důchody na cestu kolem světa. Pokud by byl předčasný důchodu počítaný „spravedlivě“, tedy čistě podle toho kolik let člověk pracoval a kolik let bude v důchodu, vypočítaný důchod by s každým rokem, o který bychom šli do důchodu dříve, prudce klesal a nebyl by tak schopen ochránit „předčasného důchodce“ před chudobou. A jen pro ilustraci: pokud by se budoucí důchodce skutečně zachoval podle rady profesora Potůčka a ve 40 letech vyrazil na cestu kolem světa, musel by se smířit s tím, že jeho důchod v 65 letech by se snížil o celou čtvrtinu ve srovnání s kolegou, který na žádné takové cestě nebyl. Na celý zbytek života. Dostupné na adrese: http://schneider.blog.ihned.cz/c1-62210780-duchodova-reforma-poste-a-opet-jinak

Na závěr si dovolím ještě jednou citovat ekonoma O. Schneidera: Odborná komise by se měla soustředit na skutečně odborné, kvantifikovatelné otázky jako například z čeho důchody financovat a jak je počítat. Na takové výpočty ale novou odbornou komisi nepotřebujeme, stačí se podívat na závěry tzv. Bezděkovy komise z roku 2005. Vytvářet iluzi, …je jistě mnohem vděčnější než říkat politikům nepříjemná čísla. Ale přesně proto vznikají odborné komise. Čím dříve se s tím smíříme, tím lépe.

 

Ivo Patta

V Měchenicích 3. června 2014

 
© sociologie.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum