Navigace: Sociologie > Memorandum k přistěhovalectví

Memorandum k přistěhovalectví

Memorandum k přistěhovalectví.

 

Poslanecká sněmovna otevřela 18. června 2015 diskusi k hrozbě masové invaze ilegálních přistěhovalců.

Konstatuji: žádný z diskusních příspěvků členů vlády a poslanců se nezabýval demografickým deficitem, tj. klíčovým momentem prevence přistěhovalectví. Je to nepochopitelné, protože už roky je občanům dáváno na vědomí, že potřebujeme přistěhovalce jako náhradu za naše nenarozené děti. Přesněji za milion dětí, nenarozených do neutrální demografické bilance za posledních dvacet let! Z uvedeného počtu nenarozených připadá 600 000 dětí na konto daňové reformy platné od 1. ledna 1993 (Hiršl M. 2004). Dalších 400 000 dětí se nenarodilo v důsledku chybně nastavené zásluhovosti v Prvním důchodovém pilíři. Falešné zásluhovosti, která přímo stimuluje bezdětnost (Patta I. 2014). Jen za rok 2014 nám z uvedených dvou důvodů chybí 44 100 novorozenců, to znamená 121 nenarozených dětí denně. Z toho 82 dětí se nenarodilo, protože pracující rodiče byli okradeni na daních jen za rok 2014 o 53 miliard korun. Jedná se o peníze rodiči vydělané. Peníze nezbytné na krytí poloviny (!) nákladů na výchovu dětí v rodině. Zbývající počet 39 nenarozených dětí denně v roce 2014, jde na konto stimulace bezdětnosti v Prvním důchodovém pilíři. Aktuálně je nespravedlivě redistribuováno 37 miliard korun ročně, tj. 101 milionů korun denně od důchodců, kteří vychovali tři a více dětí v rodině k důchodcům bezdětným.

Odhlédnu od faktu, že novorozenci a přistěhovalci nejsou stejná věková kategorie a již z toho důvodu nám nemohou nahradit naše nenarozené děti. Namísto toho se soustředím na klíčový problém a tím je objasnění úlohy ekonomů, kterou sehráli při eskalaci demografického problému v České republice. Ekonomie není věda exaktní, je proto plná protichůdných myšlenkových směrů. Ekonomové přesto sami sebe přesvědčili, že mohou řídit nejen ekonomiku, ale rovnou celou společnost. Díky ekonomům dnes směřuje nejen ekonomika, ale celá společnost k systémové katastrofě. Od katastrofy demografické, ke katastrofě ekonomické, ale především společenské, tj. katastrofě přímo postihující  skutečný smysl našeho žití. Ekonomie se tak stala pro naši civilizaci faktorem ohrožujícím. Faktorem požírajícím své vlastní konzumenty (Robejšek P. 2015).

Důvod systémového selhání ekonomie, v okamžiku kdy převzala řízení celé společnosti (stát jako firma, Babiš A., 2014), se nachází na samém počátku jejího rozvoje. Vystihl to ve své studii „Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot“ Profesor L. Mlčoch, když napsal: Ekonomie se na počátku svého vývoje odtrhla od rodiny. Ekonomové vědí vše o penězích. Ekonomové na druhé straně nevědí nic o dítěti a ekonomice rodin, nic o peněžních tocích v průběžně financovaných systémech sociálního státu, důchodovém a zdravotním. Proto skutečná úroveň vzdělání ekonomů, z hlediska potřeb společnosti, je středoškolská!  Aby nedošlo k omylu, opakuji: údajné vysokoškolské vzdělání ekonomů je z hlediska potřeb společnosti na úrovni obchodní akademie, tj. na úrovni střední školy! Proto mohu konstatovat: údajní ekonomové nejsou ekonomové, ale pouze účetní!

Co to v praxi znamená? Účetní dokáže řídit podnik, do kterého mu stát zajistí pracovníky. Účetní ale nedovede řídit stát tak, aby těch pracovníků bylo v podniku dost i v příští generaci. To je systémová chyba v rozvoji ekonomie a slabé místo všech údajných ekonomů. Uvedu příklad: Ministr financí Andrej Babiš nemá ponětí o financování kapitol MPSV ČR (500 miliard korun ročně), a MZ ČR (téměř 300 miliard korun ročně). Pan ministr Babiš tak nemá ani základní potřebné vědomosti a proto nulový přehled o 2/3 státního rozpočtu! Chcete důkaz? Tady je: A. Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny dne 14. 5. 2014, řekl, cituji: „Stát nelze řídit jako firmu, tedy rozhodně ne v koaliční vládě. Akceptovali jsme zrušení poplatků ve zdravotnictví – blbě. Akceptovali jsme snížení DPH pro léky - taky asi blbě. Zrušení druhého pilíře – možná taky blbě". Závěr je jasný: Andrej Babiš sám sebe definujete jako úspěšného byznysmena, který by chtěl styl řízení firmy přenést i na stát. Přitom A. Babiš jako účetní netuší co z vládních opatření v sociální oblasti je skutečně špatně, co nikoliv a proč. Výsledek? Jen za rok 2014 nenarozených čtyřicet čtyři tisíc jedno sto dětí a státní pokladna chudší o sto miliard korun. 

Problémy vnesené k nám ekonomy, přesněji účetními, v době transformace, doložím na zákonech číslo 586/1992 Sb., 589/1992 Sb. a 48/1997 Sb. Uvedené zákony umožňují vládě skrýt před veřejností přesuny peněz vybraných na údajné sociální a zdravotní pojištění ve výši stovek miliard korun ročně.

Uvedené zákony mají ještě další, mnohem závažnější dopad. Poklesu porodnosti v přímé souvislosti   s reformou daňového systému si povšiml Miroslav Hiršl, cituji: Změny ...ukazují, trend vývoje skutečných hmotných životních podmínek ve kterých rodiny s dětmi žijí, a který výrazně ovlivňuje rozhodování mladých lidí o tom, zda vůbec mít děti a kolik.  ...Nelze v této souvislosti nepřipomenout, že právě v letech 1994 – 1996 klesl počet narozených dětí v České republice o třicet tisíc ročně, tj. o čtvrtinu, a dosáhl mimořádně nízké úrovně, KTERÁ SE OD TÉ DOBY TRVALE UDRŽUJE (Hiršl M., Příspěvky Českého státu rodinám na náklady spojené s výchovou dětí. Demografie č. 3, ročník 2004).  

Konstatuji: Ekonomy prosazená legislativní změna daňového systému od 1. 1. 1993, vyvolala do tří let v České republice demografickou krizi v podobě extrémně nízké porodnosti (méně než 1,3 dítěte v průměru na jednu ženu). Demografická krize byla následně ekonomy zneužita k prosazení zákona číslo 426/2011 Sb., o důchodovém spoření. 

Proto se právem ptám: dokdy budete tolerovat údajným ekonomům, ve skutečnosti účetním, jejich sociální diletantismus v podobě hromadného vymírání národa, jak nám sdělují demografové?

Český stát je zadlužený a splácí jen na úrocích z půjček desítky miliard korun ročně. Důvodem zadlužení tzv. vyspělého sociálního státu je diletantské řízení sociálních agend účetními. Důsledkem je na jedné straně rozhazovačný sociální stát a na straně druhé demografická katastrofa. Demografická katastrofa, která ve spojení s přistěhovaleckým exodem bezprostředně ohrožuje stabilitu základů, na kterých naše společnost stojí. 

Přesto si dovolím říci: Ani v nejtěžších životních situacích nemá nikdo z nás právo rezignovat. Mohu vládu i poslance ujistit, že existuje světlo na konci tunelu. Díky systematickému úsilí, s přispěním spolupracovníků A. Berana, prof. J. Kellera, prof. M. Potůčka a dalších, existuje ekonomicky, sociálně a díky tomu i politicky přijatelné řešení současného katastrofického vývoje. Řešení bez přistěhovaleckých rizik. Jako politici máte možnost uchopit sofistikované sociálně ekonomické řešení v podobě Integrovaných reforem, důchodové a sociální pro Českou republiku. Uvedené reformy jsou klíčem k trvale udržitelnému sociálnímu státu a tím i sociálnímu smíru. Jedná se o Vaše rozhodnutí. Rozhodnutí, které předurčí další vývoj naší vlasti z hlediska složení obyvatelstva, bezpečnostních rizik a v neposlední řadě z hlediska udržení ekonomické prosperity.  

 

6. července 2015                                                                                           Ing. Ivo Patta

 
© sociologie.netstranky.cz - vytvořte si také své webové stránky zdarma, reklama PC fórum