Ministr financí Andrej Babiš vstoupil na politickou scénu s velkými ambicemi. Ve svém životopise napsal, cituji: "Naším politickým hnutím se snažíme pomoci této zemi, která má velký potenciál stát se dalším Švédskem nebo Švýcarskem, ale je už 22 let na cestě, která skončí pro všechny špatně. Není důležité, jak je to jinde. Důležité je, abychom to zkusili změnit kvůli sobě a našim dětem. Nevím, jestli se mi to podaří, ale než zemřu, budu moci svým dětem říct, že jsem to alespoň zkusil". Z textu je zřejmé, že A. Babiš není jen ekonom a úspěšný manažer, ale také rozený politik. Každý politik bez výjimky deklaroval ve svém programu snahu udělat něco ve prospěch dětí.
Dovolím si konfrontovat slova pana A. Babiše o „odklonu z cesty, která skončí pro všechny špatně“, s jeho praktickými kroky od vstupu na předvolební scénu, na vzájemné korespondenci. Následně vyhodnotím cíl hnutí Ano 2011, kterým je údajně úsporný stát bez zvyšování daní. V neposlední řadě si také všimnu deklarovaných snah A. Babiše řídit stát jako firmu.
Poprvé jsem kontaktoval pana A. Babiše v únoru 2012. Stalo se tak při příležitosti vydání materiálu "ANO 2011 se představuje". Tehdy jsem napsal: Zatím je to syrové. Ten materiál je třeba rozpracovat do konkrétních řešení. Pak teprve bude mít kvalitu jako politický program a bude také použitelný jako základ volebního programu. Troufám si mluvit do bodů č. 8 - sociální systém a č. 9 - zdravotní systém. Nabídka zůstala bez odezvy. Později jsem opakovaně upozorňoval na hrubou systémovou chybu v tzv. „Resortním programu“ ANO 2011: Zcela systémově chybná je teze: Chceme prosadit výrazněji se promítající zásluhovost v rámci prvního (důchodového) pilíře… Přesně ekonomicky definováno: vyplácené starobní důchody jsou dividendy z investic do výchovy dětí. I. důchodový pilíř je průběžně, mezigeneračně financovaný systém. Do I. důchodového pilíře můžete investovat jen jediným způsobem a to investicí do výchovy dětí - budoucích plátců "sociálního pojištění", ze kterého jsou přímo financovány starobní důchody. Kdybych zítra zrušil odvody na "sociální pojištění", tak pozítří nedostanou dnešní starobní důchodci vyplacenou ani jednu korunu. Pokud tu myšlenku nechcete akceptovat od mé maličkosti, podívejte se laskavě na to, co ve své přednášce na téma "Penzijní reforma pro ČR. Inovativní přístup", přednesl současný premiér vlády J. Rusnok. Jistě nechcete ztrácet čas, pak stačí přečíst strany 20 - 25 referátu: https://is.savs.cz/dok_server/slozka.pl?id=1678;download=1967
Reakce jsem se dočkal až ve chvíli, kdy jsem A. Babišovi, ve snaze co nejvíce přiblížit příčinu demografického problému ekonomovi, poslal analogii z podnikatelského prostředí: Dovedete si představit situaci, kdy investice firmy do výroby nejsou daňově odečitatelnou položkou? Dokonce je firmám jejich zisk následně odebrán a přerozdělen všem? Jistě řeknete, že by se v tom případě nic nevyrábělo. Rodina s dětmi je ve své ekonomické podstatě stejnou produkční jednotkou jako podnik. Přesto pracujícím rodičům vychovávajícím děti jsou investice do výchovy dětí uznány jako daňově odečitatelná položka jen v zanedbatelné výši. Náklady na jedno dítě v rodině s 1 - 3 dětmi a mzdou rodičů na úrovni mediánu jsou aktuálně 80 000,- Kč ročně a odečitatelná položka je 13 404,- Kč za rok, tj. necelých 17 % (do 31. 12. 1992 stát zohlednil rodinám 53 % nákladů na výchovu dětí v rodině). Ve chvíli, kdy rodiče – investoři odcházejí do důchodu, je rodičům jejich investice do výchovy dětí upřena a dividendy plynoucí z investic rodičů do výchovy dětí jsou přerozděleny ve prospěch všech, tj. i bezdětných. Přitom bezdětní se na nákladech výchovy dětí těch druhých podíleli jen minimálně v rámci přerozdělených daní. Jen atavismus zděděný po předcích, spojený u některých se zodpovědností či vírou, nebo obojím, drží porodnost z hlediska demografie na dvou třetinách té potřebné. Schází nám proto za posledních dvacet let nikoliv tři miliony dětí, tj. celá nová generace, ale "jen" jeden milion nenarozených dětí do vyrovnané populační bilance. Ten jeden milion dětí by nám mimo jiné rozšířil vnitřní trh o 80 miliard korun ročně, tj. o 4,3 %.
O dva dny později, 29. 10. 2013 jsem obdržel odpověď, cituji: „ O problému nízké porodnosti víme, budeme jej řešit lepšími podmínkami pro mladé rodiny, klouzavými úvazky pro rodiče na mateřské a nižším zdaněním po jejich návratu do zaměstnání. Děkuji a držte palce, AB“.
Nebyla to příliš uspokojivá odpověď. Nicméně ztráta naděje je pro člověka až to poslední. Proto jsem následně A. Babišovi mimo jiné napsal: Svolal jste si poradní orgán z tzv. špičkových ekonomů, počítaje v to pana Petra Zahradníka. Dovolte, abych se tomu zasmál. Proč? Protože ekonomové mohou řídit jen ekonomiku a nikoliv celou společnost. Prostě proto, že ekonomové společnosti nerozumí! Ekonomové ani netuší, jak je financován I. důchodový pilíř! Doklad o tom máte např. v materiálu Národní ekonomické rady vlády (NERV) k důchodové reformě" Pod uvedený materiál NERVu se podepsal mimo jiné i Petr Zahradník, kterého máte ve svém týmu ekonomických poradců. Podrobnosti máte v článku "Dítě na okraji společnosti. Ekonomové a dítě" (v příloze).
Proto se Vás zcela vážně ptám, proč děláte z kozla zahradníka v osobě Petra Zahradníka? Ztrácíte tím drahocenný čas i peníze. Jestliže tady skutečně chcete mít funkční vládu se silnou účastí ministrů z ANO 2011, tak vezmete vážně moji nabídku ke spolupráci. Nečiním tak kvůli politické kariéře, i když jsem se o ni pokoušel v roce 2006 při volbách do senátu. Mým tehdejším ani dnešním cílem nebyla a není politická kariéra. Navíc na něco takového už nemám v 65 letech optimální věk. Mým cílem bylo a je prosazení sofistikovaných a spravedlivých sociálních reforem. Prosazení ekonomicky úsporného a proto trvale udržitelného sociálního státu. Státu, ve kterém se budou rodit děti pracujícím rodičům. Děti následně dobře vychované a vzdělané. Protože jen takové děti mohou být základem úspěšné národní či možná v budoucnu evropské ekonomiky.
Pokud máte upřímnou snahu dát dohromady zdánlivě rozporuplné volební programy ANO 2011, ČSSD a KDÚ-ČSL a chcete mít nejen funkční, ale zejména úspěšnou vládu, pak jste můj člověk. Téhož dne 6. 11. 2013 jsem se dočkal odpovědi: Děkuji za reakci, REP je pro ekonomiku a ekonomickou legislativu, budeme samozřejmě zřizovat i další týmy, zdravím a díky za podporu, ab
Další reakce A. Babiše jsem se dočkal až na můj e-mail z 20. 11. 2013: „Nemůžete se dohodnout na II. důchodovém pilíři s ČSSD a s KDU-ČSL? II. důchodový pilíř je třeba zachovat, tj. pravdu má ANO, nikoliv ČSSD a KDU-ČSL. Dokonce si do II. spořícího důchodového pilíře musí spořit všichni, ale pozor! Všichni ti, co nevychovávají nebo nevychovali děti. Spořit do II. důchodového pilíře na individuální účty. Více zde: http://sociologie.netstranky.cz/socialni-reformy/integrovane-reformy-duchodova-a.html Pan A. Babiš o dva dny později odpověděl: „Díky moc, pokud tento stát začne normálně fungovat, tak by II. pilíř ani nepotřeboval, jinak Vašemu požadavku rozumím, musíme se zajistit na stáří, začneme tím, že opět oddělíme I. pilíř od rozpočtu, držte nám palce, ab“.
Odpověď A. Babiše se mi samozřejmě nelíbila, proto jsem téhož dne napsal: Oddělení I. důchodového pilíře od rozpočtu je samozřejmě v pořádku. Není to ale řešení, které by zarazilo nárůst skrytého dluhu v I. důchodovém pilíři. Není to ani řešení směřující k trvalé udržitelnosti I. důchodového pilíře. Je potřeba si uvědomit, že při reformě důchodového systému nejde primárně o peníze ale o dostatek dětí v populaci. Pokud lidé budou moci prožít spokojené stáří bez toho, aby vychovali děti, tak můžete zapomenout na budoucnost. Těch egoistů bez dětí je čím dál víc. Už v roce 2001 bylo 53,3 % rodin bezdětných. Tohle nenapraví žádné peníze, jedině přesné definování zásluhovosti v I. důchodovém pilíři a zohlednění počtu vychovaných dětí. Jinak zde máme a budeme mít i nadále křiklavé případy ekonomicky aktivních rodin, ve kterých matka řádně vychovala 7 dětí. Tyto děti odvedou na sociálním "pojištění" 50 000,- Kč měsíčně a jejich matka má výměr starobního důchodu 3 600,- Kč. To jistě nepovažujete za pro-natalitní politiku státu! A. Babiš odpověděl 30. 11. 2013: „Zdravím, pokud se chcete podílet na podobě důchodové reformy, pošlete Vaše CV a Váš návrh reformy max. na A4 na adresu kyselad@psp.cz, díky moc a zdravím, ab“.
Adresa kyselad@psp.cz byla nefunkční, proto jsem odpověděl na obvyklou adresu BabisA@psp.cz a vyžádané materiály poslal. 4. 12 2013 jsem obdržel odpověď ve stylu chytré horákyně: „Děkuji. Důchodovou reformou se budeme zabývat společně se všemi stranami v detailu, protože jde o budoucnost nás všech a hlavně našich dětí. Určitě musí být v rámci důchodového systému posílena zásluhovost a zastropován věk odchodu do důchodu. Tímto směrem povedeme i naše jednání. S pozdravem, Andrej Babiš“.
Tím naše korespondence neskončila. V e-mailu z 13. 12 2013 jsem napsal: „Pane Babiši, dovolte mi prosím následující otázku: Jak dlouho bude schopen Babiš - ekonom lhát Babiši - politikovi ve věci financování důchodů z I. důchodového pilíře? Již po přečtení Preambule Koaliční smlouvy jsem nalezl odpověď …Smluvní strany budou prosazovat ekonomický program pro Českou republiku, který je založen na …dlouhodobě udržitelném penzijním systému … Pokud by "smluvní strany" chtěly usilovat o trvale udržitelný penzijní systém, tak bych měl důkaz, že A. Babiš - ekonom již nebude lhát A. Babišovi - politikovi ve věci financování důchodů z I. důchodového pilíře. Protože hodláte usilovat o dlouhodobě udržitelný penzijní systém, nebo jinak řečeno o trvale neudržitelný penzijní systém, mám důkaz, že A. Babiš - ekonom bude trvale lhát A. Babiši - politikovi ve věci financování důchodů z I. důchodového pilíře …Proto ani omylem nedocílíte plnění u následujícího programového bodu: Občan a jeho rodina by se měli v zemi cítit svobodně, spokojeně a být na ni hrdí. Jak toho chcete dosáhnout v zemi, ve které platí: Rodiny s dětmi otročí pro cizí bezdětné (Manfred Spieker). Nemůže ani náhodou dojít k nastartování udržitelného hospodářského růstu, zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky země, viz Priority vlády. O čtyři dny později 17. 12. 2013 jsem obdržel odpověď: Dobry den. Vase otazka mi nedava smysl. A. Babis.
Poslední odpověď jsem obdržel na e-mail z 30. 1. 2014, ve kterém jsem také vyhodnotil plnění cíle hnutí Ano 2011, kterým je údajně úsporný stát bez zvyšování daní: Dobrý den. Pane ministře financí Andreji Babiši, mám Vám pogratulovat k jmenování ministrem financí? Nebo Vás mám současně také politovat v duchu Vašich slov,
že ministr Němeček již na Vás chce 2 miliardy korun do zdravotnictví a paní Michaela Marksová na Vás bude chtít již letos další miliardy korun na valorizaci starobních penzí? Jistě již nahlížíte příští vývoj státního rozpočtu. Vy budete vybírat lépe daně do státní kasy a sociálně demokratičtí ministři zmiňovaných resortů Vás již předem ujišťují, že to bude báječné pro zvyšování jejich popularity u obyvatelstva. Je jen otázkou času, kdy si uvedený princip připustíte. Typuji, že se tak stane nejpozději v okamžiku, kdy zlepšený výběr daní nebude stačit na krytí požadavků MZ ČR a MPSV ČR. Pak si plně uvědomíte skutečnost, že Vaše úsilí ve věci shromažďování peněz do státní pokladny ať jakkoliv velké, se nemůže ani zdaleka vyrovnat požadavkům systémově zle nastavených pilířů sociálního státu. Veřejnému zdravotnictví a I. důchodovému pilíři., o sociálním pilíři nemluvě. Problém státního rozpočtu, z hlediska možnosti financovat sociální stát a současně spořit výdaje státní pokladny, je řešitelný. Až Vám situace začne přerůstat přes hlavu a nebudete si vědět rady, jsem tady pro Vás. Srdečně zdraví a jen úspěch ve funkci ministra financí Vám přeje Ivo Patta. Následující den jsem dostal odpověď: Děkuji. S pozdravem, Andrej Babiš.
Má smysl odpovědi ekonoma – politika A. Babiše komentovat? Mám snad mluvit o házení hrachu na stěnu, nebo o člověku, který hledá ztracené klíče pod lucernou (protože je tam vidět) i když mu spadly jinde ve tmě do kanálu? Mohu jen konstatovat, že údajný úsporný stát bez zvyšování daní je pro A. Babiše jen politickým klišé. Proto i nadále platí moje otázka ze závěru 2. části seriálu: Jak dlouho ještě necháme ekonomy zahrávat si s naší budoucností, tj. zahrávat si s dítětem?
Zbývá vyhodnotit slova místopředsedy vlády a ministra financí A. Babiše, že hodlá stát řídit jako firmu. Udělal to za mne samotný A. Babiš v rozhovoru pro Lidové noviny dne 14. 5. 2014, když řekl: „Stát nelze řídit jako firmu, tedy rozhodně ne v koaliční vládě. Akceptovali jsme zrušení poplatků ve zdravotnictví – blbě. Akceptovali jsme snížení DPH pro léky - taky asi blbě. Zrušení druhého pilíře – možná taky blbě." Závěr je jasný: Andrej Babiš sám sebe definujete jako úspěšného byznysmena, který by chtěl styl řízení firmy přenést i na stát. Přitom A. Babiš ekonom netuší co z vládních opatření je skutečně špatně, co nikoliv a proč. K tomu mohu dodat: Žádný ekonom neumí řídit stát. Důvod je v podstatě triviální: Ekonom dokáže řídit podnik, do kterého mu stát zajistí pracovníky. Ekonom ale nedovede řídit stát tak, aby těch pracovníků bylo dost i v příští generaci. To je systémová chyba v rozvoji ekonomie a slabé místo všech ekonomů, včetně těch nejúspěšnějších, jak jsem si dovolil ukázat na příkladu miliardáře a ministra financí Andreje Babiše.
Ivo Patta
V Měchenicích 18. června 2014