Datum: 28.7.2010 13:01:38
> ----------------------------------------
> Vážený pane inženýre,
> právě mne napadl argument, který by Vám mohl nadělat starosti.
> Představte si, že mám 65 let a jsem bezdětný. Po celý život jsem
> přispíval do průběžného penzijního systému.
> Nepřispíval jsem přece pouze na své rodiče. Přispíval jsem i na seniory,
> kteří zestárli, aniž by děti měli. I mé příspěvky jim umožnily mít
> srovnatelný důchod s mými rodiči. Nedělal jsem žádný rozdíl mezi starými
> dětmi a bez dětí. Proč tedy na mne a na mladší bezdětné nechce stejným
> způsobem přispívat další generace?
> Co mi na to řeknete?
> Zdravím prázdninově
Dobrý den pane profesore.
K Vaší otázce (teď jsem se právě rozesmál, ohledně ďábelskosti dané otázky). Ona totiž, alespoň pro mne, není vůbec ďábelská. Dokonce na část této otázky mi odpověděl život sám, resp. moje vzpomínky oživené právě Vaší otázkou:
1. Sám jsem platbami na sociální pojištění, potažmo na důchodové pojištění jako jeho nejvýznamnější část, přispíval plně i při výchově čtyř dětí v rodině. Přitom jsem, z hlediska vlastní rodiny, fakticky neměl na koho přispívat! Proč? Protože táta mi zemřel ve věku 48 let a máma jako lékařka a vysokoškolská učitelka přesluhovala deset let a pak za rok náhle zemřela. Takže z mých příspěvků na sociální pojištění čerpali jiní. I tomuhle se říká solidarita. Právě tohle slovo najdete v preambuli zákona o důchodovém pojištění. Tvoří druhou větu preambule, ta první věta je o průběžném financování v důchodovém systému.
2. Ale teď přímo k Vaší otázce.
Pokud byste měl důchodový věk, který je aktuálně u mužů 62 roků a 2 měsíce (nebo v budoucnu 65 let) a právě jste odcházel do důchodu, tak by se Vás moje reforma vůbec netýkala. Vyměřili by Vám důchod i z hlediska jeho výše, úplně stejným způsobem, bez ohledu na to, zda jste vychoval děti či nikoliv.
Pokud budete mladší a je jedno o kolik let, budete od data legislativní platnosti mé sociální reformy jako integrované součásti reformy důchodové přispívat do druhého spořícího pilíře. Ve chvíli, kdy budete odcházet do starobního důchodu, bude Vám standardně vyměřen důchod bez ohledu na to jestli jste vychoval děti, nebo žil jen pro své koníčky. Změna bude jen v tom, že část svého starobního důchodu budete dostávat z průběžně financovaného důchodového systému a další část ze spořícího důchodového pilíře, ze kterého Vám částku vypočtou s přihlédnutím na očekávaný věk dožití. Ti starší, kteří odejdou do důchodu dříve, budou dostávat většinu peněz z průběžného systému, ti mladší naopak ze spořícího důchodového pilíře.
Ti nejmladší, kteří v současnosti začínají svoji ekonomicky aktivní část života, budou čerpat své důchody již jen ze spořícího pilíře, protože do té doby proběhne transformace důchodového systému. Za min. 35 let své aktivní činnosti tam budou mít uloženo 1 400000 korun. Samozřejmě bude to za 35 let jiná částka, což jim ale může být jedno, protože stát bude každoročně povinně ve spořícím důchodovém pilíři dorovnávat inflaci.
3. Váš kandidát na starobní důchod pane profesore má na svých rtech onu ďábelskou otázku zcela zbytečně. On vůbec přechod na nový důchodový systém nepocítí. V tom je právě kouzlo mého integrovaného systému reforem důchodové a sociální, kouzlo ještě znásobené nulovými náklady na důchodovou reformu ze strany státní pokladny, kouzlo umocněné postupným umořením implicitního, tj. skrytého dluhu důchodového systému.
5. Možná že je to zbytečné, ale přesto chci říci, že moje reforma důchodová sledovala dva cíle.
První, nastolení skutečné zásluhovosti v průběžně financovaném důchodovém systému, aniž bych narušil solidaritu v tzv. vyspělém sociálním státě a přitom se co nejvíce přiblížil přirozenému stavu věcí.
Druhým cílem bylo nastolit ve společnosti znovu pronatalitní prostředí a tím nepřímo dostat společnost ze schodků do hospodářské prosperity. Oč lépe by se téhle společnosti, resp. výrobcům ekonomicky vedlo, kdyby zde byla na trhu poptávka o 80 miliard korun ročně vyšší? To jsou totiž peníze, které občané neinvestují do životních potřeb jednoho milionu dětí, které se měly narodit do vyrovnané populační bilance a přitom se, díky zcela špatně nastavenému sociálnímu systému nenarodily (Bezdětnost se mnohonásobně vyplácí, na adrese: http://www.demografie.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=87&Itemid=37 ).
Jen ještě dodám k reformě sociální, jako integrální součásti reformy důchodové, že jsem především řešil možnosti samofinancování rodin s dětmi p r a c u j í c í c h r o d i č ů s cílem společenské rehabilitace ekonomicky aktivních rodin.
S pozdravem
Ivo Patta